Laická, ale bohužel i odborná lékařská veřejnost má stále v mysli typický obrázek dobře živeného (úspěšného) muže ve středním a vyšším věku, který uprostřed dramatického jednání zalapá po dechu, chytí se „za srdce“ a s bolestně vyděšeným výrazem padá k zemi. Přivolaná pohotovost lakonicky konstatuje – to je infarkt a už jej „houkačka“ veze na koronární jednotku. S tímto typickým příkladem náhlé srdeční příhody ostře kontrastuje reálný případ z praxe.

Žena nemá právo na infarkt

Dvaačtyřicetiletá žena, doposud zdravá, spokojená a optimistická, starající se o tři zdravé syny, s báječným manželem a oddanými přáteli, bez jakékoli předchozí choroby začala při cvičení pozorovat bolest na hrudi, která byla provázena nevolností a prudkým pocením. Pociťovala brnění v rukou. Vyhledala kardiologa, který ji vyšetřil a neshledal nic závažného. Případ uzavřel, že má zřejmě nevýznamnou chlopenní vadu (prolaps mitrální chlopně), doporučil jí, aby pila hodně vody. Bolesti přičítal namoženým svalům. Další kontroly podle něj nebyly zapotřebí, protože je pacientka zcela zdráva.

Žena se však dále necítila dobře. Asi týden od prohlídky u lékaře zkolabovala při přebíhání přes silnici. Doprovázel ji manžel, který usoudil, že původní diagnóza asi nebyla zcela v pořádku a odvedl ji k jinému specialistovi. Ten si přečetl závěr předchozího vyšetření, ale protože žena byla stále bledá a stěžovala si na potíže s dýcháním a bolesti na hrudníku, provedl zátěžový test (EKG při běhu na pohyblivém pásu). Již při prvních rychlých krocích EKG vykazovalo změny zcela charakteristické pro kritické zúžení věnčitých tepen a nedokrevnost srdečního svalu. Další vyšetření onemocnění (ischemickou chorobu srdeční) jen potvrdilo. Po měsíci od počátku příznaků pacientka podstoupila katetrizaci srdce s tzv. angioplastikou (rozšížení zúžené srdeční tepny pomocí katetru) s implatací stentu (kovové hadičky, která udržuje cévu průchodnou). Po tomto zákroku se žena necítila o mnoho lépe, byť ji lékař přesvědčoval, že její potíže jsou spíše psychického rázu. Bolesti přetrvávaly, přidávala se únava, žena nebyla schopna vykonávat ani nejlehčí práci. Lékař ji několikrát změnil léčbu, a když ani několikerá výměna léků nezabrala, doporučil jí nové vyšetření (angiografii). To prokázalo, že se v objevilo nové zúžení srdečních (koronárních) tepen. Tentokrát pacientka dostala stent, který uvolňuje účinnou látku, která brání zúžení cév. Zdravotní stav pacientky se však nezlepšil na dlouho. „Psychické“ potíže (podle lékařů) se opakovaly. Teprve za půl roku bylo angiografické vyšetření opakováno a po něm následoval trojnásobný bypass (chirurgické přemostění tří zúžených cév). Jako by žena nemohla mít infarkt… Od samého počátku ji provázela nedůvěra lékařů a podceňování potíží.

Tento popisovaný případ se stal v zámoří, ale můžeme vyloučit, že by se nemohl stát i v Čechách?

Program Evropské kardiologické společnosti

„Infarkt myokardu a mozková mrtvice jsou doposud ne zcela právem považovány za onemocnění, která spíše postihují muže,“ tvrdí i prohlášení Evropské kardiologické společnosti. Statistické údaje tato slova potvrzují. Kardiovaskulární onemocnění jsou příčinou úmrtí 55 % žen a „pouze“ 43 % mužů. V důsledku vžitého omylu bývá kardiovaskulární riziko žen podceňováno, nebývají proto včas učiněna opatření spadající do primární preventivní péče. Příznaky jsou u žen častěji bagatelizovány, nebo jim bývají připisovány jiné důvody. K tomu přistupuje fakt, že projevy kardiovaskulárních chorob nebývají v některých případech tak typické jako u mužů, případně mají i zcela odlišný charakter. V případě správné diagnózy nebývá mnohdy zvolena adekvátní „agresivní“ terapeutická intervence.

Po zjištění těchto údajů oznámila Evropská kardiologická společnost již v loňském roce, že zahajuje rozsáhlý projekt, který má za cíl zvýšit povědomí odborné i laické veřejnosti o tom, že ženy jsou ohroženy kardiovaskulárními onemocněními ještě více než muži. V první řadě by měli lékaři vzít na vědomí, že kardiovaskulární choroby se týkají žen – počet úmrtí na tato onemocnění vysoce převyšuje počty úmrtí na všechna onkologická onemocnění u žen. Snahou projektu je přispět k cílenému vyhledávání rizikových faktorů (které mohou mít odlišnou podobu od mužů) a včasnému zahájení preventivných terapeutických opatření. Zatím všechny velké klinické studie zahrnovaly především muže rizikových skupin a pokud byly do studie zavzaty i ženy, nebyly vyhodnoceny jako dílčí skupina a tudíž výsledky průzkumů nic o situaci u žen nevypovídají. Suma sumárum – o kardiovaskulárních chorobách u žen toho víme daleko méně než u mužů.

Poselství ženám

Průzkumy z USA prokázaly, že před lety bylo u žen rozpoznáno jen 34 % existujících kardiovaskulárních chorob, které byly později příčinou úmrtí. V roce 2003 to už však bylo 46 %. Jen 13 % amerických žen si myslí, že jejich srdci může hrozit infarkt a jen 40 % se svěří s příznaky počínající choroby lékaři. Částečné zlepšení (z roku 2003) však lze připsat na vrub hojně citované, avšak nepříliš jasné a značně kontroverzní studii, v níž bylo poukázáno na vliv určitého typu hormonu (v hormonální substituční terapii) na kardiovaskulární onemocnění u starších Američanek.

Lze říci, že žena nekuřačka je chráněna až do menopauzy před kardiovaskulárními chorobami estrogeny, ale později se rozdíly ve výskytu mezi nimi a jejich partnery stírají. Ve vyšším věku má infarkt myokardu horší prognózu než u mužů.

Směrem k pacientkám by podle Evropské kardiologické společnosti mělo zaznít varování: Estrogeny vás neochání navždy. Po klimakteriu ohrožuje vaše srdce a cévy ateroskleróza se všemi jejími důsledky ještě více než vaše partnery.

Současná doporučení o diagnostice a léčbě srdečních onemocněních jsou založena na pozorování u bílých mužů středního věku. Výzkumy z posledních 15 let však svědčí o tom, že není jasné, zda tato doporučení a postupy lze používat i pro ženy.

Hněv – nepřítel srdce

Ženy s nepřátelskou, škarohlídskou povahou mají častěji infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici a jsou častěji hospitalizovány pro bolest na hrudi než jejich přátelštější kolegyně (uveřejněno v Psychosomatic Medicine). Vyplynulo to z výzkumu, který byl proveden mezi 502 ženami, které byly sledovány po dobu tří až šesti let po vyplnění psychologického dotazníku zaměřeného na přítomnost takových vlastností, jako jsou podezřívavost, zlostnost, hádavost, cynismus, nedůvěřivost a agresivita.

Nepřátelské ženy mají také více rizikových faktorů jako nižší HDL (hodný) cholesterol, vyšší krevní tlak, a větší obvod pasu, což jsou významné rizikové faktory pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Jiné studie poukazují na vyšší koncentraci glukózy v krvi a triglyceridů (zlých tuků). Vědci dále soudí, že zlost může vést k „prasknutí“ aterosklerotického plátu a způsobit tak akutní infarkt. Druhým mechanismem vedoucím k srdečnímu záchvatu je zvýšení tlaku a uvolnění stresových hormonů. Jiní vědci se zase domnívají, že sklon reagovat zlobou a sklon k srdečním chorobám jsou založeny již v genech.

Diskriminace potvrzena klinickým výzkumem

Rozbor informací Národního registru infarktů myokardu (USA) zahrnující údaje 598 911 pacientů (z let 1994 až 2002) prokázal rozdíly v přístupu k léčbě mezi ženami a muži (dále ještě zkoumal rozdíly mezi černými a bílými pacienty). Z výsledků jasně vyplynulo, že příznaky akutního infarktu myokardu bývají u žen podhodnocovány (nejhůře na tom byly černé ženy). U žen uplynula delší doba od prvních příznaků akutního infarktu do přijetí do nemocnice. Byla u nich méně často provedena angiografie (rentgenologické katetrizační vyšetření stavu koronárních tepen) a navržena a provedena účinná terapie vedoucí k obnově průtoku krve uzavřenými tepnami. Není tedy divu, že úmrtnost u žen na infarkt myokardu při hospitalizaci byla zjištěna významně vyšší.

Kardiovaskulární choroby

• Zapříčiňují 40 % všech úmrtí mezi ženami (infarkt myokardu a mozková mrtvice).

• Jsou většinou žen vnímány jako nepodstatný zdravotní problém, který se jich netýká.

• Umírá na ně dvojnásobek žen v porovnání se všemi onkologickými chorobami dohromady.

• Jejich riziko stoupá s věkem – prudký nárůst je pozorován nad 50 let (po menopauze).

• 38 % zemře do roka po infarktu (25 % mužů, USA).

• Jejich diagnostika činí více problémů u žen než u mužů.

• Nízká koncentrace HDL cholesterolu v krvi se zdá být nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro tato onemocnění u žen.

• U žen má pohyb větší význam v prevenci diabetu 2. typu, což je onemocnění významně spojené s rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

• Více žen v porovnání s muži zemře na mozkovou mrtvici.