„Rozhodně není důvod, aby lidé obézní a s nadváhou necvičili. Při cvičení by se jen měli vyhnout poskokům, běhu a dalším aktivitám, které přetěžují velké nosné klouby a záda,“ řekl trenér.

Protože obezita se pojí s řadou dalších nemocí, měl by se cvičenec nejprve poradit s lékařem. Zvolené cviky pak by se měl naučit pod vedením trenéra, který mu také pomůže se stanovením správné cvičební zátěže.

Cvičení by podle Větrovského nemělo být švihové, ale spíše ladné, pohyby by měly být plynulé. Intenzita má být nižší než u aktivních sportovců. „Pohyb by měl být zaměřen na udržování stálé tepové frekvence po co nejdelší dobu, aby to mělo efekt snížení váhy,“ řekl trenér.

Vedle snižování nadváhy se má cvičení obézních zaměřit i na posilování. „Není to vše jen aerobní trénink, kdy se hubne chůzí, jízdou na kole nebo kolečkových bruslích, ale je potřeba i zpevnit svalový korzet, to se jinak neudělá než cíleným posilováním,“ vysvětlil. Budování svalů přispěje k dalšímu hubnutí, čím více svalů, tím více energie člověk spálí.

Lidé nemusejí kvůli cvičení jít do posilovny, pomůcky si mohou koupit a cvičit doma, třeba s pomůckou ve tvaru polomíče, takzvanou bosu, nebo deskou s podložkami pod nohy, na které budou provozovat flowin. Cvičení je zcela bez doskoků, cvičí se vlastní vahou. Tělo se učí fungovat jako celek.

„Takové cvičení pomůže nejen zpevňovat povrchové svaly, ale zapojí výrazně i svaly hlubokého stabilizačního systému. Je to prevence a podpora léčby bolestí pohybového aparátu,“ shrnul trenér.

Součástí ozdravného plánu by vedle cvičení měla být i úprava jídelníčku. Na to se zaměřuje projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny Žij zdravě. Normální váhu má v ČR jen 42 procent dospělých, 35 procent se potýká s nadváhou (BMI 25-29,9) a 23 procent s obezitou (BMI nad 30), z nich dvě procenta s obezitou třetího stupně (BMI nad 40).