A možná ještě více lidí funguje tak, že sotva dojdou do práce, první co udělají, je uvařit si kafe. Včerejší rovnodennost, mimo jiné nastala 23. září 2015 v 10:21 hodin, nám vyrovnala délku dne i noci a další dny už bude přibývat více tmy na úkor dne.

Kafíčkářů bude se zkracujícím se dnem pomalu přibývat, už jen proto, že mnoho profesí vyžaduje ranní směnu , takže do práce jdou za tmy a z práce nakonec také. Někteří, aby po práci doma zvládli to, co v létě,  ještě v osm večer dodají tělu kofeinovou vzpruhu a zadělávají si na budoucí problémy.

Jak? Prostě nahradí přirozený biorytmus svého těla za uměle vytvořený.

Kofein versus melatonin

To, že kofein má povzbuzující účinky známe, třeba i na vlastní kůži, ale to, že kofein pozastavuje tvorbu melatoninu už mnozí neznají.

Výzkum v oblasti karcinomů

Melatnin je též nejúčinnějším  vymetačem  hydroxylových radikálů, které jsou karcinogenní. Proto se melatonin stal předmětem zájmu mnoha výzkumů a byla již publikována řada studií, které podporují představu, že nedostatek melatoninu posiluje rozvoj rakoviny  a až o 50 % vyšší výskyt rakoviny prsu u žen pracujících v nočních směnách. Melatonin je toxický pro rakovinné buňky.

                                                                     (Studie výzkumného biologického ústavu Tulane University New Orleans, Louisiana, USA,

Vliv melatoninu na karcigenní buňky vyd. 6/2014, publ. 24.9.2015)

Výzkum v oblasti spánku

Kofein působí jako stimulant mozku a zvláště mozkové kůry. Jeho činnost je taková, že zablokuje v mozku  chemickou látku s názvem adenosin, která zjednodušeně způsobuje ospalost. Kofein je stavebně podobný molekule adenosinu, mozkové buňky je od sebe nedokáží rozeznat, a tak po vypití kávy kofein obsadí na povrchu buněk místa patřící nevzniklému adenosinu. Výsledek je takový, že kofein potlačí únavu. Jeho činnost je ale dočasná, po vyloučení kofeinu z těla mozek zase ovládne adenosin s únavou.

Výzkum týmu kolem neurologického vědce Dr. John O’Neilla, z Medical Research Council  MRC Výzkumná laboratoř molekulární biologie, Cambridge, Velká Británie-(mimo jiné 10ti násobná držitelka Nobelovy ceny a dalších ocenění) ve spolupráci s Centrem pro Neurovědu při Universitě Colorado v USA. publikovali přesně před týdnem výsledky svého společného vědeckého výzkumu v rámci působení kofeinu na lidskou mozkovou buňku.

Ověřili, že kofein podaný 3 hodiny před spánkem ve formě dvojitého espressa, měl vliv na  posunutí  obnovy biorytmu, včetně tvorby melatoninu  u mladých lidí do 20 let  průměrně o 60 minut a u věku nad 60 let až 4 hodiny později.

Zároveň uvedli, že kofein  primárně  ovlivňuje už adenosinové receptory, které se nacházejí ve všech buňkách a na ně se váže právě adenosin. Pakliže se vzájemně spojí vytvoří na správné buňce  cyklický adenosinmonofosfát (cAMP)  – významný mezibuněčný most, přes  který putují hormony do buněk, včetně melatoninu. Zároveň platí, že díky adensinovým receptorům se kofein snáze dostane do všech buněk těla, které stimuluje k činnosti a tím jim nabourává biorytmus.

Výsledek je takový, že sice tmou může vznikat melatonin, avšak díky absenci tvorby adenosinu potažmo následného cAMP se nedostane, tam kam má.  Což především platí pro uživatele tablet melatoninu.

A ještě jeden výsledek vznikl tímto výzkumem a to ten, že jak dlouho místo spánku pobýváme na jasném světle, o tak dlouho se protáhne nástup tvorby adenosinu. Což velmi ovlivňuje lidi, kteří pracují v noci.

                                               (Medical Research Council  MRC Výzkumná laboratoř molekulární biologie, Cambridge, Velká Británie

a Centrum pro Neurovědu při Universitě Colorado v USA,

vyd. 17.9.2015, pub. 24.9.2015)

Hormon melatonin

Účinek hormonu má velmi pomalý nástup, proto i po odeznění kofeinového efektu trvá  přibližně až 45 minut než znovu spustí svou činnost. Zároveň platí, že čím větší koncentrace melatoninu je, tím hlubší máme spánek. Standardně se při běžném biologickém režimu a spánku tvoří od cca 22 hodin do 4 hodin k ránu, jeho maximum se nachází přibližně ve dvě hodiny. U dobře fungujících biologických hodin ho za noc vznikne 20- 25 mikrogramů denně.

Spojité nádoby melatonin a serotonin

Z rámečku výše již víme, že výchozí látkou pro melatoninovou syntézu je tryptofan . Tryptofan je také společnou látkou pro syntézu serotoninu.

Mnoho experimentů demonstruje, že aktivita šišinky je regulována prvořadě světlem. Světlo ukončuje syntézu melatoninu  zatímco syntézu serotoninu stimuluje. Ovšem důležité pro tvorbu serotinu je melatonin.  Protože meziproduktem  syntézy melatoninu je látka, ze které se díky světlu tvoří hormon serotonin.   Znamená to, že melatonin je příbuzný hormonu serotoninu. Šišinka synchronizuje cirkadiánní (denní) rytmy prostřednictvím sekrece hormonu melatoninu, který vzniká ze serotoninu za tmy, zatímco ve dne (za světla) se tvoří serotonin.

Důsledky nedostatku melatoninu

V první řadě nevyspalost, tělo si dostatečně neodpočine, nezregeneruje se. Krom toho, že se přidají i vizuální důsledky typu kruhů pod očima a neustálého zívání se budeme pro fungování těla v práci snažit pít kávu, nebo Colu či energetické nápoje začneme si postupně budovat závislost na kofeinu, tedy látce která utlumuje tvorbu melatoninu. Pakliže není melatonin chybí serotonin. Začneme mít špatnou náladu, postupně se zeslabí imunita a začneme být o to víc nemocní, neřku-li ještě horší stav vlivu na buňku, která v noci nemůže odpočívat, stále pracuje nebrání se volným radikálům a chybí jí imunita. Tedy prostor pro zhoubné bujení.

Serotonin ovlivňující  pozitivní činnost  svalstva, i toho hladkého, které není, proto se ztrácí pohyb trávicí soustavy. Tíží nás zácpy střídané s průjmy, možné křečovité bolesti žaludku. Srdce nám bije jak o závod i když si lehneme a snažíme se spát, tím se zvýší i naše rychlost dýchaní. Přes bolaví žaludek se můžeme dostat k omezování jídla, neboť agresivní kofein na oslabenou žaludeční stěnu  vadí a nadýmá nás.  Tím ztrácíme i dostatek cukrů pro fungování mysli, začíná nám deprese, je nám všechno jedno.

Není neobvyklé, že se snažíme najít další zdroj energie, který většinou shledání v alkoholu. Nemůžeme tolik pít množstevně, protože to nedává náš žaludek, ale pije se koncentrovaněji. Bohužel alkohol má vliv na tvorbu serotoninu, po alkoholu se díky opilosti dobře spí. Ale ne dlouho, protože není-li serotonin začne chybět i melatonin. Naše rozčílenost a podrážděnost přechází v letargii, zároveň po alkoholu nás chvilku nic nebolí, proto pijeme více, už jen proto, že dosavadní hladina nám už nestačí.

Trpíme depresí, která nás nechává ležet v posteli, a protože jsme unavení, ležíme čím dál víc, a vůbec nám nepřijde divné a vlastně nevadí, že chybíme v práci nebo  ve škole.

Pijeme alkohol a večer se už nám nedaří usnout, nespíme, mozek jede na plné obrátky, srdce i dech také, jsme nervózní nic si nepřipouštíme, začneme mít halucinace a vůbec by nám už nevadilo, tu nebýt.

Můžeme umřít, spáchat sebevraždu, nebo mít vedle sebe osobu, která se chopí situace a doslova odvleče na psychiatrii.

A to jediná šance jak přežít.

  (Z laskavým svolením anonymního léčeného pacienta psychiatrie, (redakce. zná jeho jméno),

od roku 2010, dnes již s trvalými následky maniodepresivních stavů a bipolární poruchy)