Populace v celém vyspělém světě stárne – lidé se dožívají průměrně vyššího věku a v těchto populačních skupinách logicky narůstá výskyt takzvaných civilizačních nemocí, především obezity. Je logické a správné, že se výzkum zaměřuje na vývoj nových druhů potravin, které mají kromě výživové hodnoty ještě další speciální vlastnosti, které mohou být součástí prevence a mohou nám pomoci zlepšit kvalitu a délku našeho života.
Mezi metabolická onemocnění (onemocnění, která zasahují významně do hospodaření organismu se základními živinami: sacharidy, bílkovinami a tuky) se řadí zejména obezita a diabetes mellitus. Přibývá těch, kteří mají problémy s tělesnou váhou. V České republice má nadměrnou hmotnost 52 % dospělých obyvatel.
Těžká obezita prokazatelně zkracuje život a snižuje jeho kvalitu zejména tím, že vede k mnoha dalším nemocem, zejména k cukrovce 2. typu, kardiovaskulárním nemocem, hypertenzi, syndromu spánkové apnoe, cévním mozkovým příhodám, ale i ke kloubním a nádorovým onemocněním.
Způsobuje také vysokou psychickou zátěž, obézní pacienti mají nízké sebevědomí, trpí sebeobviňováním, depresemi, úzkostmi a sexuálními obtížemi. Je u nich i vyšší riziko operačního výkonu, hojení ran je komplikovanější a časově náročnější. Navíc jsou operační stoly konstruovány na váhu cca 120 – 130 kg, což komplikuje operační výkony u obézních pacientů.
Rozeznáváme 2 typy obezity: prvním je typ jablko (neboli mužský typ obezity), kdy se tuk hromadí v oblasti břicha a druhým je typ hruška (neboli ženský typ obezity), u kterého dochází k hromadění tuku výrazněji na hýždích a stehnech.
Jaké je tedy řešení? Úspěšný léčebný postup může být jenom ten, který současně zvýší výdej a sníží příjem energie. Samozřejmě, že změna životního stylu a výživových zvyklostí člověka je podmínkou úspěšné redukce nadváhy a udržení zdravé hmotnosti.
Nezbývá tedy než cvičit a snažit se zhubnout omezením množství energie (kilojoulů), které přijmeme. Když alespoň trochu cvičíme, děláme pro sebe z hlediska zdravotní prevence více než ti, kteří mají sice ideální postavu, ale neudělají žádný pohyb navíc. Platí, že „fit fat“ z hlediska zdravotních komplikací znamená menší riziko než „unfit unfat“.
Co se skrývá pod termínem funkční potravina?
Aby mohla být potravina označena jako funkční, musí kromě výživové hodnoty přinášet nějaký efekt navíc. Musí se jednat o dostupnou potravinu, kterou běžně konzumuje většina populace.
Jako funkční potraviny v obezitologii jsou zkoumány řady látek:
1. Anorekticky působící složky jídel,
2. Bobtnavé vlákniny přírodní či syntetické,
3. Látky zvyšující energetický výdej,
4. Látky měnící sekreci inkretinů,
5. Látky měnící floru trávicího traktu,
6. Látky blokující střevní enzymy.
Ve všech těchto oblastech je v současné době neúspěšný nejen vývoj funkčních potravin ale i vývoj léků a je nepravděpodobné, že by funkční potraviny tohoto typu byly úspěšné brzy. Nejnadějnější je vývoj bobtavých vláknin, stimulace sekrece inkretinů a anorekticky působící složky jídla.
„Potraviny mohou být funkční přirozeně (jedná se například o ovoce, zeleninu, jogurty). Jiné se mohou stát funkčními tím, že se zvýší koncentrace přirozené složky nebo přidáním složky, která se v potravině běžně nevyskytuje, případně nahrazením složky s negativním vlivem na zdraví složkou s vlivem prokazatelně pozitivním.“ doplňuje prof. MUDr. Svačina, DrSc., přednosta III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.
Vložit komentář