Nejen pouliční osvětlení, ale také reklamní plochy a sváteční výzdoba osvětlují v zimních měsících česká města. Dle odborníků má však nadbytek světla a nedostatek tmy na obyvatele stále více negativních dopadů. Nekvalitní spánek, ale i vážná zdravotní onemocnění patří mezi následky světelného znečištění. Světelný smog totiž může odstartovat psychogenní onemocnění a zvýšit riziko vzniku civilizačních chorob, jako jsou rakovina prsu a kardiovaskulární onemocnění.
Míra světelného znečištění stoupá každým rokem zhruba o šest procent. Vinu na tom nese především rozšiřování systémů veřejného osvětlení. To často svítí moc silně a špatným směrem. „Typickým příkladem špatné praxe jsou lampy namontované se sklonem nebo ty, které mají ve spodu vypouklý kryt. Nevhodné kryty totiž odráží a rozptylují světlo vodorovně a šikmo nahoru, čímž nejen oslňují, ale také zhoršují noční viditelnost. Nové bíle svítící zdroje jsou v tomto ohledu ještě horší než dosavadní oranžové sodíkové výbojky,” tvrdí RNDr. Jan Hollan, který se dlouhodobě věnuje světelnému znečištění na Masarykově univerzitě v Brně. Ke zhoršení situace napomáhají i silně zářící reklamní plochy. Stejně tak je světelný smog přiživován i osvětlením památek, které bývá absurdně silné a míří nejen na budovy, ale i kolem nich a nad ně. Dle výzkumu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity však nadbytek a intenzita venkovního osvětlení občas vadí až 45 procentům Čechů. Téměř polovině lidí umělé osvětlení svítí do místnosti, kde usínají.
Nekvalitní spánek zvyšuje riziko rakoviny a psychogenních onemocnění
Lidské zdraví může být absencí tmavé noční oblohy vážně ovlivněno. Tma je důležitá pro produkci hormonu melatonin, který uspává lidský organismus a umožňuje mu regenerovat. Produkce melatoninu se však při spánku v nedostatečně zatemnělých místnostech snižuje a délka i hloubka odpočinku výrazně klesá. Po krátkodobém nekvalitním spánku se lidé hůře koncentrují. Přetrvávají-li problémy déle, mohou dokonce vyústit v deprese a další psychogenní onemocnění. „Správná produkce melatoninu ovlivňuje i jiné části našeho hormonálního systému. Spánek za světla či nedostatek spánku tak vede ke zvýšení rizika rakoviny prsu, kardiovaskulárních chorob a obezity,“ varuje Michal Bittner z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity.
Města přichází s řešením pomalu, občané si musí pomoci sami
Řešení světelného šumu přichází ze strany městských samospráv zatím jen velmi pomalu. Eliminovat světelný smog přitom lze pomocí správného výběru designu venkovního osvětlení a druhu svítidel nebo regulací reklamních ploch. Ochranu spánkového režimu a přirozeného biologického rytmu tak musí vzít občané do vlastních rukou a světlu se bránit úpravou interiéru přímo ve svém obydlí. Užitečným pomocníkem v boji proti pouličnímu osvětlení pronikajícímu do místnosti může být třeba dobrý zatemňovací závěs nebo instalace rolet či žaluzií.
Především v zimních měsících bývá potřeba nočního zatemnění místností žádoucí. Lidské tělo je v tuto dobu biologicky nastaveno na mnohem delší spánek než v létě, a proto lidé důsledky nedostatku tmy vnímají intenzivněji.
Nejlíp se člověk beztak vyspí na vesnici. Pouliční světla zhasnou v deset večer a je klid!
Svatá pravda, nejlíp se vyspím na chalupě, kterou máme ve vísce, kde snad ani osvětlení není 🙂
A naopak ve městě vás nezachráněj ani ty zmiňovaný žaluzie, to světlo se přes ně dostane. A je po tmě a spaní do růžova.
Je to pravda, namontovali k nám do ulice světla, která září přímo do našich pokojů. Takže třeba už ani nepoznáme, kdy za záclonou svítá.Je prosím nějaká legislativa či hygienická norma, kterou by se mohl občan bránit? Děkuji.
Dá se říct, že legislativa je nulová. Ačkoli existuje zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb., který novelizoval zákon 86/2002Sb. -ten alespoň měl zájem na snižování světelného smogu, ale aktualizací z roku 2012 popřel všechny nastavené normy a prakticky zavinil, že neexistuje žádný úřad ke kontrole. Jsou jisté pravomoci obce o rozhodnutí, zda zhasnout nebo ne, ale nejsou žádné sankce při případném porušení. Obce mají ale povinnost zajistit dostatečné osvětlení pro bezpečnost obyvatel. Zároveň se legislativně o téma otřel stavební zákon 183/2006 Sb. stejně jako vyhláška 186/2006 Sb.o technických požadavcích stavby, dokonce se máme řídit i normami EU, ale shrnuli jejich znění pak se opírají cituji: o míru světelného znečistění k místním poměrům nebo užívání pozemku doslova obecná nicneříkající informace; a případné světelné normy se týkají jen osvětlení silnic jednotlivých tříd. Snad jedině průmyslové objekty, které nemají noční směnu, musejí na noc zůstat neosvětleny.